Kontakt

Pestrá, o. p. s.
Kučerova 809/11
Praha 9
198 00

info@pestra.cz
http://www.pestra.cz

Datová schránka: cfjfq72

IČ: 28525973, DIČ: CZ28525973

Společnost je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl O, vložka 639.
Kontaktujte nás
Číslo běžného účtu:
107-8973350257/0100

Číslo sbírkového účtu:
107-4650730257/0100

Své příspěvky můžete zasílat na oba účty. Pro dary uvádějte variabilní symbol 111.

Chcete-li přispět na vybraného psa ve výcviku, napište jeho jméno do zprávy pro příjemce. Děkujeme.
Přispějte
Provozní doba ambulantní sociální služby
Po: 10–15 hod
Út: po telefonické domluvě
St: 10–16 hod
Čt: 10–16 hod
Pá, So, Ne: po telefonické domluvě

Kancelář sociální služby
Kučerova 785/19
Praha 14 – Černý Most
198 00 Praha 9
(vchod z ulice Mansfeldova)
Jsme tu pro Vás

Naši zaměstnanci


Foto: Ing. Jana Sirotková, Ph.D.

Ing. Jana Sirotková, Ph.D.

výkonná ředitelkajana.sirotkova@pestra.cz732 138 186
Pestrou znám již několik let. Dokonce jsem měla v minulosti možnost s ní spolupracovat. A když se naskytla příležitost proměnit spolupráci v práci, tak jsem neváhala a přijala každodenní pestrost za svou.
Foto: Bc. Michal Prager, MBA

Bc. Michal Prager, MBA

manager Pestré cestovky a statutární orgánmichal.prager@pestra.cz603 875 145
Pestrou společnost jsem spoluzakládal s myšlenkou na zlepšení životních podmínek lidí s postižením. Jsem rád, že jsme postupně vybudovali stabilní tým a daří se nám plnit naše poslání. Přeji si, abychom i nadále pokračovali v dobře započaté práci a dalším rozvoji společnosti tak, abychom byli schopni pomoci více lidem s postižením žít trochu pestřejší život.
Foto: Mgr. Klára Pragerová

Mgr. Klára Pragerová

vedoucí sociální službyklara@pestra.cz603 553 566
V Pestré mám možnost uplatnit moderní metody práce s klienty v rámci sociální služby. Motivuje mě vnímat pokroky, kterých naši klienti se svými asistenčními psy dosahují. Má pracovní náplň je rozhodně pestrá – náročná, ale stojí za to.
Foto: Michaela Perčinová

Michaela Perčinová

vedoucí výcviku psů, pracovnice v sociálních službáchmichaela@pestra.cz731 456 726
Pracovat v Pestré pro mě znamená mít psy ve výcviku doma. Mám je doma stále, pracují přes celý den a učí se naprosto přirozeně. Všechny psy tím pádem znám velmi dobře a vím, jaké mají přednosti i vrtochy. Každý den se psy je jiný a jsem vždy ve střehu, co si na mě mladí pejskové ve výcviku vymyslí. I přes roztrhané boty a zničené žaluzie od začátečníků bych svou práci nikdy nevyměnila.
Foto: Miluška Křupalová

Miluška Křupalová

trenérka psů, pracovnice v sociálních službáchmiluska@pestra.cz
„Když můžu, ráda pomůžu“, a propojí-li se precizní práce se psy s prací pro lidi, kterým pes přinese v neposlední řadě potěšení, především však neocenitelnou pomoc a oporu, co více si přát. Odjakživa mi byli bližší lidé něčím jiní, výjimeční, vždy pro mě byli osobnostmi i vzorem. U Pestré společnosti se ztotožňuji se systémem výchovy psů bez kotců, jakož i sociálním přístupem ke klientům.
Foto: Mgr. Hana Srbková

Mgr. Hana Srbková

trenérka psů, pracovnice v sociálních službáchhana@pestra.cz
Ráda dělám věci, které mají smysl. A práce v Pestré to jednoznačně splňuje. Mohu zde uplatnit zkušenosti s výcvikem a zároveň sledovat, jak psi pomáhají svým páníčkům s postižením. Mám možnost spojit celoživotní lásku ke psům se smysluplnou prací. A to už stojí za to.
Foto: Jana Červinková

Jana Červinková

trenérka psů, pracovnice v sociálních službáchjanac@pestra.cz778 705 078
Psi můj život naplňují již od malička. Jakmile se objevila možnost věnovat se výcviku psů pro lidi, kterým budou s radostí pomáhat v jejich běžném životě, neváhala jsem. Práce se psy mi přináší potěšení, obzvláště když vidím, že má smysl a přináší výsledky. A to nejen u psů, ale následně i u lidí, kterým pomáhají a kterým jsou životní oporou.
Foto: Pavlína Kotačková

Pavlína Kotačková

trenérka psů, pracovnice v sociálních službáchpavlina@pestra.cz603 971 850
Nic se nevyrovná šťastnému výrazu v očích člověka, který právě získal psího pomocníka a kamaráda. Co proti tomu jsou občas nějaké ty rozkousané boty a psí chlupy poletující úplně všude? Je to práce, která přináší uspokojení a zároveň má smysl.
Foto: Kristina Chourová, DiS.

Kristina Chourová, DiS.

sociální pracovnicekristina@pestra.cz739 022 979
Pestrá je moje srdcová záležitost. Práci Pestré společnosti a její klienty jsem poznala, když jsem se před několika lety stala dobrovolnicí, a následnou příležitost profesního uplatnění jsem si nemohla nechat ujít. Nyní mám možnost dělat práci s lidmi, která mě baví a naplňuje. Největší motivací je pro mě vidět dělat pokroky naše klienty se svými asistenčními psy a mít možnost se sama dál rozvíjet.
Foto: Jana Augustinová

Jana Augustinová

public relations, styk s veřejnostíjana@pestra.cz731 610 316
Starám se o to, aby o naší organizaci vědělo co nejvíce lidí a jsem moc ráda, že jsem součástí týmu, který pracuje profesionálně, ale taky srdcem. Společně děláme dobrou věc a to se vyplatí. :)
Foto: Květa Suchomelová

Květa Suchomelová

vedoucí kancelářeinfo@pestra.cz732 709 769
Mojí láskou jsou psi. Sama mám dva zlaté retrívry, Kačenku, zachráněnou z ukrajinské množírny, a asistenční fenku Máňu. Obě dvě si beru do kanceláře, kde pracuji v administrativě. Vedu kancelář, vyřizuji veškeré papírování, žádám o dotace, jsem asistentkou ředitele a starám se třeba i o to, aby měli všichni vyplněné výkazy práce.
Foto: Jana Křepelková

Jana Křepelková

koordinátorka dobrovolníkůjanak@pestra.cz732 623 223
Koordinátorem dobrovolníků jsem se stala po dvou letech, co znám Pestrou, jako matka klienta a zároveň jako dobrovolník. Pestrou tedy znám z více stran. Ráda jednám s lidmi a práce dobrovolníků je pro činnost, kterou dělá Pestrá velice důležitá.
Foto: Žaneta Schmuttermeierová

Žaneta Schmuttermeierová

asistentka výcvikuzaneta@pestra.cz 607 533 952
K Pestré jsem se dostala přes kamarádku a velmi mě zaujal cíl společnosti. Mám ráda pejsky a pracuji pro tuto společnost proto, že vidím, jak pomáhají s osamostatněním se či se zkvalitněním života klientů.
Foto: Martin Srnec

Martin Srnec

osobní asistentmartin@pestra.cz736 489 196
Jednou přišel den, kdy jsem se rozhodl změnit svůj život. Našel jsem společnost Pestrá a dnes již vím, že mne práce se zdravotně postiženými lidmi baví. Je to smysluplná práce, která mne naplňuje i dobijí. Lidé z této společnosti jsou pro mne skoro jako rodina. Jsou to lidé od kterých se já sám učím, ale zároveň i pomáhám. Učí se i naši dva rhodéští ridgebackové ( Atos a Mates) a třeba přijde okamžik, kdy i oni budou pomáhat. Už dnes vím, proč se říká: „ NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY“
Foto: Mario Bortolotti

Mario Bortolotti

webmaster, ITmario@pestra.cz776 155 864
Práci v Pestré společnosti jsem si zvolil kvůli možnosti zúročit zkušenosti z předchozí praxe. Zaměstnání v této organizaci přede mě současně staví nové výzvy a nabízí příležitosti naučit se novým věcem.



Naši vychovatelé


Foto: Daniel Baxa a Alina Kozlová

Daniel Baxa a Alina Kozlová

K pestré jsme se dostali prostřednictvím projektu na vysoké škole a vzhledem k faktu, že už od dětství jsme oba vždy toužili po tom mít pejska, PESTRÁ pro nás byla ideální volba, jak si něco takového vyzkoušet. Pestrá pro nás byla a je nejen výbornou příležitostí, jak si vyzkoušet starání se o pejska, ale také jak získat mnoho nových zkušeností a poznatků ohledně výchovy a samozřejmě je to skvělý způsob, jak dělat dobrou věc, která má smysl.
Foto: Šárka Benešová

Šárka Benešová

Doma jsme nikdy pejska neměli ani moje prosby a sliby, že se o pejska budu starat rodiče nepřesvědčily. Když jsem se rozhodovala, jakou vysokou školu si vybrat, narazila jsem na obor Kynologie na ČZU. Byla to možnost, jak studovat něco, co mě opravdu baví a zajímá. Bohužel jsem oproti ostatním studentům neměla žádné praktické zkušenosti, proto jsem se rozhodla pořídit si již při studiu psa. Na facebooku na mě vyskočila nabídka stát se vychovatelem asistenčních psů, což byla skvělá možnost vyzkoušet si, co opravdu znamená vychovávat psa, než si pořídím vlastního. Organizací s touto nabídkou jsem našla více, ale jediná Pestrá měla popsané, co vlastně taková výchova znamená, proto jsem je hned kontaktovala a za měsíc už jsem si jela vyzvednout chlupaté štěstíčko jménem Šipka.
Foto: Mirka Milojković

Mirka Milojković

K Pestré mě přivedla spousta „náhod“ a popostrkování někoho odněkud shora. Tato forma pomoci dává mě a naštěstí i celé mé rodině pocit, že tohle je to, co má smysl. Každému člověku dává smysl něco jiného a my teď máme Tonyho. Největším bonusem je to, že mě to i velmi baví a zajímá (ale bez toho by to člověk ani dělat nemohl). A nakonec musím říci - velmi se mi líbí celý koncept Pestré ve smyslu, že se světy vychovatelů, trenérů i klientů prolínají a o „svém“ psu mohu mít i po předání do dalšího kola přehled a vědět jak se má.
Foto: Irena Vocásková

Irena Vocásková

Od dětství miluji zvířata a hlavně psy, a proto bylo mým snem stát se cvičitelkou psů. Když se jednou kamarádka na vozíčku zmínila o organizaci, která hledá vychovatele asistenčních psů, rozhodla jsem se, že to také zkusím. Přišla jsem na informační schůzku, kde jsem se dozvěděla vše potřebné. Všechno klaplo a do výchovy jsem dostala štěně portugalského vodního psa Kissme, oficiálním jménem Kiss Me Softly Z Kasétek. Díky malému se mi obrátil celý svět naruby. Na trénincích Pestré s námi pracují super trenérky, sedli jsme si také s ostatními vychovateli štěňat. Každým dnem se učím víc a víc o tom, jak vést Kissího k tomu, aby se stal dokonalým asistenčním psem. Moc děkuji Pestré za splnění mého snu a doufám v dlouholetou spolupráci. Nejvíc mě těší, že pomáhám tam, kde je potřeba, prostřednictvím úžasných psích duší.
Foto: Denisa Dužárová

Denisa Dužárová

Miluji zvířata a ráda pomáhám lidem. Canisterapii (všeobecně zooterapii) studuji i na vysoké škole. Jsem moc ráda, že mohu být v týmu Pestré, protože získávám zkušenosti a poznávám mnoho skvělých lidí.
Foto: Iveta Harčariková

Iveta Harčariková

Celá naše rodina jsme milovníky zvířat, pro výchovu jsme se po domluvě rozhodli na jaře letošního roku a přijali mezi sebe Harryho - borderkolie. Charitě obecně se věnuji hodně, chci v životě dělat něco, co má smysl a pomůže jiným, těm, kteří neměli takové štěstí jako my a nejsou úplně zdraví. Propojení pomoci a zvířat je ideální varianta. :) Uvědomuji si zodpovědnost, kterou za svěřeného pejska máme, není to vždy úplně jednoduché, ale zkrátka to stojí zato!
Foto: Marta Jelínková

Marta Jelínková

K Pestré jsem se dostala náhodou, přes facebookovou výzvu k výchově štěněte. Představa výchovy se mi moc zalíbila a po prostudování webových stránek a komunikaci s týmem jsem nabyla přesvědčení, že mě spolupráce bude bavit. Jsem ráda, že jsem se nemýlila. Pocházím z Moravy a mám pocit, že v Praze potkávám lidi uspěchané, zaměřené na sebe a bezohledné. Díky Pestré a Hermioně pomalu poznávám, že i tady lidi myslí na ostatní, jsou ochotní si pomáhat a něco obětovat. Mít psa byl také můj dlouholetý sen, který se konečně mohl splnit, včetně veškeré zábavy ale i starostí. Moc děkuji celému týmu Pestré za skvělý přístup, a že se můžu považovat za vaši součást.
Foto: Mgr. Tereza Výravská

Mgr. Tereza Výravská

Zvířata jsem vždy obdivovala a psi mě přitahovali zejména. Jsou pro mě inspirací, motivací a vůbec zdrojem speciální energie. Zároveň jsem vždy tíhla k práci s lidmi, a hlavně s dětmi. Pracuji ve školství, ale stále jsem toužila po nějaké smysluplné činnosti, která by byla spojená se psy. Konečně jsem se dostala k Pestré, kde jsem záhy dostala do výchovy pejska Coudyho. A každý den je opravdu pestrý. Připadám si jako hrdá máma, která se snaží připravit pejska pro život, aby mohl směle vyrazit do světa a přinášet nejen radost, ale i pomáhat. A to je velkou motivací pro každý den.
Foto: Honza Kotek

Honza Kotek

Bylo mi sedm let, ale dodnes si živě pamatuju, jak nám rodiče dovezli prvního pejska. Bylo to něco malého, ukníkaného a byl zabalený do deky. Původně jsem si myslel, že je to morče. Od té doby si život bez psa nedovedu představit. Začal jsem se zajímat o výchovu a výcvik psů. Později jsem se zaměřil na sportovní kynologii. Když jsem se pak přestěhoval do Prahy a žil krátkou chvíli bez psa, hledal jsem způsob, jak se k tomuto hobby vrátit. Od doby co jsem se dozvěděl, že u Pestré mám možnost podílet se na výchově asistenčních psů, byla to pro mne jasná volba. A to jsem ještě netušil, že zde potkám patru milých lidí a skvělých trenérek, které jsou nám pořád k dispozici a poskytují nám vychovatelům neustálou podporu.
Foto: Irena Wintrová

Irena Wintrová

Naše rodina je v podstatě „psí“. Pejska jsem chtěla už jako malé dítě, ale musela jsem si počkat, až do dospělosti. Mamince jsem první štěně pořídila před mnoha lety k Vánocům. Dnes maminka chová zlaté retrívry a pro mne samotnou byla celých 15, 5 roku věrnou psí kamarádkou fenka Daisy, která mne bohužel v březnu 2017 opustila. Nechtěla jsem hned řešit její náhradu, protože rozloučení po tolika letech bylo těžké. Je navíc dost náročné mít pejska ve městě a chodit na celý den do práce, kam si ho nemůžete vzít. Když se ale v České televizi, kde pracuji, objevila výzva k zapojení se do výchovy asistenčních psů, hrozně mne nadchla. Samozřejmě jsme ji dlouho probírali i doma, než jsme se přihlásili (je to veliká změna). Jakmile ale naše rozhodnutí padlo, šlo už všechno hodně rychle a labradorský malý kluk Chance se stal součástí mého života a novým čtyřnohým kolegou ostatních pracovníků v České televizi. Na výchovu se těším, na druhou stranu si uvědomuji, že to bude (vlastně už je) náročné a že to je veliká odpovědnost. Odměna za to ale stojí, ať už v té chlupaté podobě či v pocitu, že si uděláte radost a ještě můžete pomoci. Samozřejmě se trošku bojím, abychom všechny cviky/úkoly zvládli správně. Pestrá a její trenéři jsou mi ale k dispozici a budou společné tréninky. Na internetu funguje Pestrá psí školka a také doufám, že nás bude v ČT nakonec víc a budeme si vyměňovat zkušenosti i tam.
Foto: Zuzana Marková

Zuzana Marková

Po celý můj život stál po mém boku psí parťák. Když jsem odešla studovat do Prahy, poprvé v životě jsem byla bez pejska a uvědomila jsem si, jak zásadní roli pejsek v mém životě představuje. Když jsem se dozvěděla o možnosti výchovy budoucího asistenčního pejska, spojení péče o pejska s pomocí někomu dalšímu byla vlastně taková idylka. Trvalo ale, než jsem se k výchově odhodlala a našla tu správnou společnost. Až v Pestré jsem se setkala s bezkotcovým výcvikem, velmi podporujícími lidmi a celkově filosofií, která tak nějak odpovídala mým přesvědčením. A tak se najednou vedle mě ocitnul zlaťáček Dutchík. Je to práce na plný úvazek, ale s podporou trenérek a taky partnera Štěpána se s Dutchíkem postupně všemu učíme. Kromě práce je to ale především spousta legrace. Doufám, že pomůžeme Dutchíkovi, co nejlépe odstartovat jeho psí kariéru a těším se, až uvidím, jak naše práce někomu pomůže zlepšit život :-).
Foto: Bc. Andrea Pacalová

Bc. Andrea Pacalová

Foto: Přemysl Pavlík

Přemysl Pavlík

Psy jsem měl rád vždy, ale k jejich výcviku, a to dokonce pracovně, jsem se dostal na pár let až na anglickém venkově. Po návratu do ČR jsem řešil obligátní problém života v centru Prahy, který pro psy není ideální, a nemožnost si brát s sebou psa do zaměstnání. Spolupráce České televize, mého zaměstnavatele, a Pestré - psí asistence však tyto překážky odstranila. Asistenční pes ve výcviku obdržel výjimku přístupu do prostor ČT a těžký život zvířete v centru lidské metropole bude jen výhodou v jeho těžké službě u koncových klientů. Ostatně radost a zjednodušení života těchto klientů bude i pro mě sladkou tečkou celé výchovy.



Naši dobrovolníci


Foto: Mgr.  Bc. Jitka Boudová

Mgr. Bc. Jitka Boudová

Před několika lety mi jeden pán od koní vyprávěl starý indiánský příběh: Kdysi dávno sedávali ve společném kruhu lidé i zvířata a mluvili společným jazykem. Člověk však byl příliš domýšlivý, povyšoval se nad zvířata a z kruhu odešel. Ztratil tak schopnost rozumět zvířatům a přírodě. Kůň, pes a kočka se i přesto rozhodli, že člověka přivedou zpátky. A tak se nechávám přivést… Bytí a vztah s dalšími, nejen lidskými bytostmi, považuji za velmi důležité a přirozené. To jsem si každý den potvrzovala při své práci učitelky českého jazyka na základní a střední škole. Do svých hodin jsem často brala svého pejska Britíka, který mě doprovázel i na školní akce a kurzy v přírodě. Chtěla bych své zkušenosti posunout zase o krok dál, a tak jsem si našla Pestrou, která mě ze všech organizací, jež cvičí asistenční psy, zaujala nejvíce.
Foto: Barbora Vocelová

Barbora Vocelová

Pracuji na veterinární klinice a se zvířaty. Se psy a jejich majiteli se setkávám prakticky denně. Vidím, kolika chyb a nepřesností se my, lidé, dopouštíme na svých zvířatech. Věřím, že „zaměstnaný pes“ je šťastný pes a je to zároveň pes, který dokáže udělat šťastným i někoho dalšího. Proto je mi ctí a potěšením spolupracovat s profesionálním týmem trenérů z Pestré, díky kterým si uvědomuji, jak zásadní je psa správně vést a dělat maximum pro to, aby z něj jednoho dne vyrostl spolehlivý a věrný parťák, přítel a vlastně i pomocník. Bez násilí, bez kotců, bez stresu!!!
Foto: Ivana Pojerová

Ivana Pojerová

Mám zdravotně postiženou dceru, která dostala od Pestré společnosti psa Robbieho, tím jsem se dostala k této práci. Práce v Pestré společnosti mě zaujala tím, jak se dají vycvičit psi k pomoci pro zdravotně postižené lidi. Proto ráda v Pestré pomáhám, s čím je potřeba. Těší mě, že další klienti Pestré mají možnost mít svého psího pomocníka, a vím, jak jim to ulehčí život. Rády se s dcerou účastníme různých akcí, které pořádá Pestrá. Jsem ráda, že se učím novým věcem, které mohou pomoci ostatním.
Foto: Jana Šimková

Jana Šimková

V Pestré pomáhám, s čím je třeba. Vybrala jsem si právě Pestrou, protože se mi líbí její přístup ke klientům, dobrovolníkům a vychovatelům. Je to taková velká rodina, kde je fajn trávit volný čas činností, která dává smysl :)
Foto: Kristýna Schejbalová

Kristýna Schejbalová

Dobrovolníkem v Pestré jsem od února 2016 a mám za sebou výchovu pejsků Laurinky a Chesse. V současné době vychovávám Ria. Dobrovolničení je smysluplné využití volného času. Je fajn přispět svou troškou do pomáhacího mlýna, zároveň poznat nové lidi a podílet se na budování skvělé organizace, jako je Pestrá.
Foto: Hanka Jarešová

Hanka Jarešová

O výchově psů jsem uvažovala už v roce 2014, kdy skoro ve čtrnácti letech odešel náš pes Netík. Poslední rok jeho života byl spojen s menšími i většími zdravotními komplikacemi. Přiznám se, že jsem to dost těžce nesla. Z plánů na dalšího vlastního pejska sešlo ze zdravotních důvodů v rodině. Ve chvíli, kdy se stav doma stabilizoval, se ke mně přes známou dostala nabídka na výchovu psů v Pestré. To mě okamžitě zaujalo. Ještě týž večer jsem prostudovala webové stránky Pestré, dlouho jsem se nerozmýšlela a rovnou jednala. Do dvou týdnů jsem absolvovala v Pestré pohovor a za měsíc jsem se šla jen podívat na trénink, který skončil dohodou o převzetí psa. Za další dva dny jel se mnou domů první pes. V současné době působím už jen jako dobrovolnice, ale není všem dnům konec.
Foto: Martina Bilová

Martina Bilová

Pomáhám v Pestré na Pestrobazaru, na stánku a při výcviku pejsků hlídám. popř. venčím pejsky. Zvířata a zejména psi jsou moje srdeční záležitost! Bohužel už svou psí kamarádku nemám, a tak pomáhám tam, kde to má smysl. O Pestré jsem se dozvěděla úplně náhodou a hned ji kontaktovala. Přístup lidí zde je velmi přátelský a otevřený. I když mám náročnou práci a hodně dalších aktivit, ráda jsem v této společnosti.
Foto: Jan Synáček

Jan Synáček

Už dlouho jsem si přál pracovat jako trenér psů. Zároveň jsem ale vždycky tušil, že dostat se k takové práci je velice nepravděpodobné. Obzvlášť pro člověka s velmi technickým zaměřením a téměř žádnou zkušeností se psy. Byl jsem velice rád, když jsem se dozvěděl, že u Pestré mám možnost stát se vychovatelem. Není to sice moje vysněná práce, ale je to blízko. Zároveň s výchovou za pomoci velice zkušených lidí mě těší i to, že moje činnost pomůže zlepšit životní podmínky jiným lidem.
Foto: Jiří Průša

Jiří Průša

Dobrovolníka v Pestré dělám od roku 2010. Pomáhám, s čím je třeba, a co neumím, to se díky skvělé partě lidí snadno naučím.
Foto: Marie Dvořáková

Marie Dvořáková

Doma jsme žádného psa nikdy neměli. Ale protože pracuji v sociální službě a zároveň v Pestré dělám již asi 3 roky dobrovolníka, vidím, jak skvělým pomocníkem jsou psi lidem s postižením. Na Pestré se mi líbí, že psi od počátku žijí s lidmi, ne v kotcích a všechno se učí co nejvíc přirozeně a hrou. V mém původním bydlišti jsme neměli na psa místo, ale po přestěhování už ano, a to byl takový impuls k tomu, to zkusit. Je skvělé, že v tom nejste sami. Jednou za měsíc jsou tréninky, kdykoli se můžete poradit s trenérkami, když si nejste jistí. Když si psa nemůžete vzít na dovolenou, je okolo vás houf dalších dobrovolníků, kteří ho pohlídají. Na výchově mě také hodně baví kontakt s lidmi na veřejnosti, hlavně v dopravě. Pes má dečku, která lidi zaujme, navíc na něj pořád mluvím, což je zaujme také a hned se ptají a zajímají. Díky psovi tedy můžeme zblízka ukázat a vysvětlit, proč jsou takoví pomocníci důležití a co všechno umí a také např. kolik peněz to stojí. Výchova je nejen škola pro psa, ale také pro mě. Někdy se musím hodně překonat, když jdu unavená z práce, musím být pořád ve střehu, co pes dělá a být důsledná ve výchově. Je to prostě život s parťákem na plný úvazek, je to zábava, protože se psem se hrozně moc nasmějete, a hlavně to prostě má smysl. Caseyho jsem už předala do výcviku a prozatím jsem zase "jen" dobrovolnicí.
Foto: Zuzana Nováková

Zuzana Nováková

Dobrovolníkem v Pestré jsem od února 2017. Přivedla mě sem Maruška a Casey, se kterými se setkávám v práci. Výchova asistenčních pejsků mě nadchla a jsem ráda, že mohu být součástí takové organizace, jako je Pestrá. Pomáhám především při trénincích, zapisuji průběh tréninku, hlídám pejsky a vůbec jsem prostě všem k ruce :-) Láká mě i výchova. Ten pocit, že dělám něco užitečného, že připravuji budoucího asistenčního psa pro někoho, komu bude skvělým pomocníkem, je k nezaplacení.