„Marty se stal mostem mezi mnou a světem.“ Příběh Viki a jejího asistenčního parťáka

Kdy se ve tvém životě poprvé objevila myšlenka na asistenčního psa a co tě k ní vedlo?
S asistenčním psem a tímto pojmem jsem se poprvé setkala před téměř dvěma lety díky jedné mojí kamarádce. Celý půlrok jsem mohla každý den sledovat, jak pes se speciálním výcvikem dokáže pomoct osobě se zdravotním postižením. Po mých mnoha psychiatrických hospitalizacích, terapiích a velkém množství vyzkoušené medikace se můj stav vůbec nezlepšoval, a já byla čím dál tím zoufalejší. Propadala jsem do stavů, kdy jsem měla pocit, že už mi není pomoci. Že do tohoto světa nikdy nezapadnu a už nikdy neuvidím světlo na konci tunelu. Poté, co jsem si sáhla na úplné dno a pokusila si vzít vlastní život, jsem začala přemýšlet, zda by mi asistenční pes nemohl taky pomoct. No a bylo rozhodnuto, že budu pořádně bojovat za stabilizaci stavu a zažádám si o psího pomocníka, který mi pomůže porozumět okolnímu světu a stane se mým průvodcem.

Jak ses dozvěděla o Pestré a proč ses nakonec rozhodla právě pro naši organizaci?
O Pestré jsem se dozvěděla od kamarádky a ze sociálních sítí. Zaujal mě bezkotcový výcvik pejsků a spojení služeb se sociální rehabilitací.

Na úvodní schůzce jsem ale byla nadšená ještě z něčeho jiného: Klára s Jitkou mi opravdu naslouchaly. Vyslechly si, jaké potíže mě v běžném životě trápí, jaké jsou mé limity, a zajímal je celý můj příběh. Realisticky mi nastínily, jak bude život s asistenčním psem vypadat a na co se mám připravit. Cítila jsem se v Pestré jako doma a měla jsem pocit, že se snaží najít řešení pro zlepšení mého života.

Pamatuješ si první setkání s Martym? Jaký byl tvůj první dojem?
Na první setkání s Martym nikdy nezapomenu. V místnosti se sešla toho dne většina pracovníků Pestré a já začala být z většího množství lidí hodně nervózní.

S Martym jsme si ale hned padli do oka. Byla to láska na první pohled. Na ten jeho láskyplný a pronikavý pohled často vzpomínám. Navíc jsem hned cítila, že mě jeho přítomnost uklidňuje. Nemusela jsem tehdy dlouho přemýšlet a hned jsem řekla, že Martyho chci.

Jak vypadaly první dny nebo týdny, kdy jste spolu začali fungovat?
První dny po předání byly nádherné a náročné zároveň. Byla jsem plná nadšení a euforie, že už jsme svoji, a že do mého života vstoupil tento andílek na čtyřech tlapkách. S Martym jsme si na sebe oba zvykali, ale hlavně jsme si užívali první společné chvíle na procházkách a výletech do přírody. Jak jsme se oba sžili s novým režimem, byl čas vyrazit do světa a společnosti. Začali jsme malými výlety autobusem do kavárny. Po týdnu jsme spolu s rodinou vyrazili na první velkou akci až do Prahy, na koncert orchestru v O2 aréně. Byla jsem překvapená, jak velkou změnu ve mě vyvolal a jak parádně jsem zvládla pohyb mezi velkým množstvím lidí.

Co pro tebe bylo v období sžívání nejtěžší a co tě naopak nejvíc potěšilo?
Nejtěžší pro mě bylo si zvyknout na nový režim. Ten jsem naštěstí sestavila s pomocí Pestré, takže jsem ho měla dopředu připravený. První dny jsem byla hodně unavená, bylo toho hodně nového a měla jsem velký strach, abych nedělala něco špatně. Naštěstí mi po boku stáli všichni pracovníci Pestré a mohla jsem se na ně kdykoliv obrátit. Trenér Patrik mě ujišťoval, že dělám věci správně a že nám to s Martym dobře klape.

Nejvíc mě potěšilo, že když jsme si Martyho přivezli z Prahy, tak to u nás doma hned poznal z návštěvy Pestré. Začal skákat radostí a celý se tetelil. V ten moment mi spadl kámen ze srdce a věděla jsem, že mu tady s námi bude dobře a že si rychle zvykne. Byla jsem taky nadšená z toho, že mě Pestrá úplně nehodila do vody. Celý proces předání byl dobře promyšlený, strukturovaný a po celou dobu jsem se cítila na všechno dobře připravená.

V jakých situacích ti Marty dnes nejvíc pomáhá v běžném dni?
Martyho pomoc začíná vlastně už ráno hned po probuzení. Díky jeho veselé povaze a nadšení mi hned dodá radost a sílu do nového dne. Mnohem lépe se mi vstává, a tím, že ho musím jít hned vyvenčit, tak se rychle dostanu na čerstvý vzduch.

Marty mi ale nejvíc pomáhá s pohybem mimo domov. Dřív pro mě bylo hodně náročné až nemožné vyjít sama ven z domu. Tím, že mám parťáka, který mi stojí po boku, nejsem na nic sama. Díky němu zvládám cestování autobusem i vlakem, návštěvu lékaře bez doprovodu a jít na kulturní akce. Tím, že se na Martyho soustředím, snáším lépe hlasité a nečekané zvuky, velké množství lidí, nejistoty a změny. Už jen to, že držím vodítko a hlídám Martyho, aby se mu nic nestalo, pozornost jde hned od nepříjemných věcí jinam.

                        

Má nějakou dovednost, která ti opravdu výrazně usnadňuje každodenní fungování?
Jeho pomoc nespočívá pouze v jeho přítomnosti a doprovodu. Díky speciálním povelům, jako je zalehnutí nohou a přitulení, mě dokáže zklidnit a zmírnit úzkost a záchvat paniky. Při polohování mě svým teplým tělíčkem uzemní a prohřeje. Také mi dokáže vytvořit v davu dostatek prostoru s povely Mezi, Okolo, Pravá a K noze.

Co se ve tvém životě změnilo od chvíle, kdy máš Martyho?
Celý můj život se obrátil k lepšímu. Mám důvod vstát ráno z postele a začít další den. Marty se stal mostem mezi mnou a okolním světem, kterému často nerozumím a ztrácím se v něm kvůli PAS. Dokážu mnohem lépe navázat kontakt s ostatními lidmi. Za poslední měsíc jsem promluvila s více lidmi než za celý minulý rok, což je obrovský pokrok.

Díky Martymu jsem si našla nové kamarády. Ale hlavně jsem našla kamaráda sama v sobě. Tím, že pro Martyho chci ten nejlepší život, chci ho pro sebe taky.

Mým velkým snem je pokračovat ve vzdělávání. Kvůli psychickým problémům jsem po maturitě na vysokou školu nastoupit nemohla, ale teď věřím, že s Martym studium zvládnu.

Kdybys měla jednou větou říct, co pro tebe Marty znamená, jak by ta věta zněla?
Marty je věrný přítel, se kterým se cítím bezpečně a který zůstává vždy po mém boku bez ohledu na moje problémy.

Co bys dnes řekla někomu, kdo o asistenčním psovi teprve uvažuje?
Nebojte se a neváhejte kontaktovat Pestrou. Na moc příjemné úvodní schůzce s Vámi vše proberou a celým procesem budete provázeni s empatií, úsměvem a hlavně individuálně. V Pestré nejste jen číslo dalšího klienta, ale berou Vás jako celého člověka s příběhem a přizpůsobí se Vám a Vašim potřebám. Nesoustředí se tam pouze na psa, ale hlavně na klienta a jeho pohodu.

Pomoc asistenčního psa je v mnoha ohledech nenahraditelná. Získáte fantastického parťáka a praktickou pomoc, která dokáže ulevit nejen vašemu okolí, ale hlavně Vám.