Foto:

Canisterapie

Canisterapie v Pestré – psí asistenci

  • Rozlišujeme canisterapii pasivní a aktivní
  • Pasivní canisterapie spočívá v polohování, kdy pes prohřívá člověku svaly (pes má zhruba o stupeň vyšší tělesnou teplotu), a tím ulevuje od bolestí, zlepšuje se uvolňování spasmů, zlepšuje se jemná motorika, během polohování se také prohlubuje vztah mezi člověkem a psem. Polohování je pro psa náročné a probíhá po dobu přibližně 30 minut, po skončení je psovi poskytnut čas na odpočinek.
  • Aktivní canisterapie spočívá v nácvicích dovedností dítěte, kdy pes funguje jako motivace k aktivitě. Aktivní canisterapie probíhá formou hry, kdy se dítě nenásilným způsobem učí různé dovednosti prostřednictvím aktivit s asistenčním psem. Dítě je motivováno tím, že přijímá roli učitele a učí pejska např. číst. Takové aktivity směřují k aktivizaci dítěte, které jinak neprojevuje zájem, nebo naopak ke zklidnění dítěte hyperaktivního. Aktivity jsou zaměřené podle individuálních potřeb dítěte. Může jít o rozvíjení komunikace a slovní zásoby nebo také o zlepšení soustředění při plnění školních úkolů. Zlepšení soustředění probíhá také při nácviku zrakové stimulace u dětí se zrakovým postižením. U dětí s poruchou řeči jde o nácviky vyslovování prostřednictvím povelování psa.
  • Canisterapie je práce s člověkem s postižením a s asistenčním psem, která probíhá formou nácviků. Vede k rozvoji motoriky, sociálních dovedností, komunikace, citových a rozumových schopností apod. Nácviky probíhají pod vedením metodika výcviku nebo sociálního pracovníka.

Canisterapie podle odborné literatury